O českém respektive československém vojenském zpravodajství a jeho historii bylo sepsáno mnoho knih. Můžete se v nich dočíst o počátcích vojenského zpravodajství v Československu, o roli vojenských zpravodajců za první a i druhé světové války, o fungování armádních zpravodajských služeb za komunistického režimu i o jejich změnách po roce 1989. Publikace jsou sepsány odborníky v dané oblasti, historiky, ale také přímo vojenskými zpravodajci, mezi kterými jmenujme například generála Františka Moravce či zpravodajského důstojníka Františka Fárka. V přiloženém seznamu literatury naleznete jednotlivé tituly a jejich anotace.
ZETOCHA Karel, Zpravodajské služby v nové demokracii, Banister, Brno 2009
Publikace Karla Zetochy představuje ucelený pohled na transformaci zpravodajských služeb v Československu respektive České republice po listopadovém převratu v roce 1989. Autor pro napsání této publikace nashromáždil velké množství materiálu a uskutečnil rozhovory s osobami, které se nějakým způsobem podílely na transformaci zpravodajských služeb.
KREISINGER Pavel, Brigádní generál Josef Bartík, Ústav pro studium totalitních režimů, 2012
Pavel Kreisinger se ve své odborné publikaci zaměřuje na život a kariéru jednoho z významných vojenských zpravodajců 20. století Josefa Bartíka. Monografie popisuje Bartíkův život od mládí, kdy za první světové války sloužil v československých legiích v Itálii. Po návratu do právě vzniklého samostatného Československa se dostal do nově vznikajícího zpravodajského oddělení, Josef Bartík stál tedy u zrodu vojenského zpravodajství a strávil s ním téměř třicet let. Ve třicátých letech se stal vedoucím kontrašpionážního oddělení a za druhé světové války působil v Londýně jako jeden z členů slavné „Moravcovy jedenáctky“. Po nástupu komunismu byl pronásledován režimem.
RUŽEK Jiří, V labyrintu zpravodajských služeb, Praha - Šulc – Švarc, 2014
Jiří Růžek, bývalý ředitel BIS, publikuje v této knize své vzpomínky na působení ve zpravodajských službách a přibližuje čtenářům svět tajných služeb. Autor se zaměřuje na transformaci bezpečnostních složek státu po revoluci v roce 1989 a soustřeďuje se právě na zpravodajské služby včetně těch vojenských.
BROŽ Ivan, Elitní špioni, Nakladatelství Petrklíč, Praha 2011
Kniha Elitní špioni popisuje příběhy známých zpravodajců napříč světovými dějinami. Autor zasazuje jednotlivé zpravodajské příběhy do historického kontextu a zaměřuje se na podobu, činnost a organizovanost zpravodajské činnosti v daném historickém období. Pro vládce přitom bylo v minulosti nejdůležitější právě vojenské zpravodajství, aby se mohli systematicky připravovat na hrozící nebezpečí.
BROŽ Ivan, Masarykův vyzvědač, Mladá fronta 2004
Monografie je věnovaná Emanuelovi Voskovi, jednomu z nejúspěšnějších vyzvědačů své doby, který pracoval jak pro československé, tak zahraniční zpravodajské služby. Emanuel Voska se aktivně účastnil obou světových válek. V té první působil jako zpravodajský důstojník v československém zahraničním odboji, v té druhé pracoval pro americkou stranu a dva roky pomáhal v Turecku odhalovat německé špiony. Odsud také navázal kontakt s tehdejším protektorátem. Po válce se vrátil do Československa, s nástupem totalitního režimu byl však zatčen a odsouzen na 15 let vězení.
BROŽ Ivan, CÍLEK Roman, Osudové hry tajných služeb, MarieTum 2010
Celkem deset napínavých příběhů přináší čtenářům publikace Osudové hry tajných služeb, kterou sepsal Ivan Brož a Roman Cílek. Autoři v této knize poodhalují prostředí a práci zpravodajských služeb, kterou demonstrují na skutečných zpravodajských operacích.
FÁREK František, Stopy mizí v archívu, Praha, Vyšehrad 1975
Kniha přináší vzpomínky bývalého zpravodajského důstojníka Františka Fárka na jeho službu u zpravodajského oddělení Generálního štábu, kam nastoupil už na začátku dvacátých let. Autor popisuje zpravodajskou činnost proti Německu ve 30. letech, své vyprávění podkládá příklady jednotlivých zpravodajských operací. František Fárek zůstal po okupaci v protektorátu, a dokud mohl, věnoval se zpravodajské činnosti. Se svými kolegy tvořil známou odbojovou skupinu Tři konšelé. František Fárek dále přináší svědectví o zajetí gestapem, soudnímu procesu a následném vězení.
HANZLÍK František, POSPÍŠIL Jaroslav, Soumrak demokracie, Lípa Vizovice 2000
Kniha autorů Františka Hanzlíka a Jaroslava Pospíšila popisuje poválečné obranné zpravodajství. V jeho čele stanul po druhé světové válce Bedřich Reicin a právě pod jeho vedením směřovala vojenská kontrarozvědka pod nadvládu komunistického režimu. Po restrukturalizaci spadalo vojenské obranné zpravodajství nikoli pod Ministerstvo národní obrany, ale pod Ministerstvo vnitra.
HANZLÍK František, VONDRÁŠEK Václav, Armáda v zápase o politickou moc v letech 1945 – 1948, AVIS 2006
František Hanzlík a Václav Vondrášek se v této publikaci zaměřují na vnitřní politiku a vlivy v bezpečnostních složkách Československa od konce druhé světové války do nástupu komunismu v roce 1948. Kniha se soustřeďuje hlavně na dění v armádě v tomto časovém období, která se po obnovení svrchovanosti Československa začala znovu formovat a o tři roky později se stala nástrojem totalitního režimu a součástí bezpečnostních složek východního bloku.
HANZLÍK František, Bez milosti a slitování, Praha, Ostrov 2011
Na základě dochovaných dokumentů komunistického režimu představuje František Hanzlík osobnost Bedřicha Reicena, jednoho z aktérů únorového převratu v roce 1948 a zároveň ředitele tehdejšího Obranného zpravodajství. Kniha dále popisuje boj o moc po druhé světové válce včetně využívání tajných služeb za tímto účelem. Bedřich Reicin byl v roce 1951 zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti.
HANZLÍK František, Případ kpt. Adolf Püchler, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, Tiskárna MV Praha 2006
František Hanzlík v této knize pojednává o nelegálním obohacování poválečného ministerstva vnitra. Dle svědectví kapitána Adolfa Püchlera, agenta tehdejšího Obranného zpravodajství, získávalo v letech 1946 – 1947 ministerstvo vnitra nelegálně finanční prostředky prostřednictvím právě Obranného zpravodajství.
HANZLÍK František, POSPÍŠIL Jaroslav, POSPÍŠIL Jan, Sluha dvou pánů, Lípa 1999
Trojice autorů popisuje v této publikaci vznik a působení Obranného zpravodajství po druhé světové válce. Historici se při zpracování tohoto tématu opírají o přímou výpověď Karla Vaše, který stál u zrodu Obranného zpravodajství a na přelomu 40. a 50. let se podílel i na vykonstruovaných politických procesech.
CHURAŇ Milan, Encyklopedie špionáže: ze zákulisí tajných služeb, zejména Státní bezpečnosti, 2. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha, Libri 2000
Kniha nabízí vhled do špionáže a světa zpravodajských služeb, přináší definice obecných pojmů, jména nejznámějších agentů a zaměřuje se zejména na fungování Státní bezpečnosti za komunistického režimu. Publikace popisuje postupy a praktiky StB a nevynechává ani dochovaná krycí jména tehdejších agentů. Druhé aktualizované vydání z roku 2000 navíc přináší nově objevené informace.
STRAKA Karel, Rekonstrukce československé agenturní sítě
a jejich výsledků z let 1933 – 1939, VHÚ Praha 2017
Publikace spadající do kategorie odborné literatury podrobně popisuje situaci v československém vojenském zpravodajství ve třicátých letech. Věnuje se struktuře zpravodajské sítě, jejímu vymezení, a cílům. Přibližuje způsoby práce tehdejších zpravodajců a jejich výsledky. Kniha detailně pojednává o špionážní práci vůči Německu včetně způsobu získávání informací a následných výsledků. Zaměřuje se také na vytváření předsunutých agenturních základen v zahraničí. Publikace přináší i dochovaná jména agentů pracující pro zpravodajské oddělení Generálního štábu včetně veškerých informací o nich.
MORAVEC František, Špión, jemuž nevěřili. Rozmluvy 1990
Kniha přináší autentické vzpomínky bývalého přednosty vojenských zpravodajců Františka Moravce na jeho roky strávené u služby. Od působení ve zpravodajském oddělení Generálního štábu, kde se postupně vypracoval na vedoucího Pátrací skupiny, přes jeho vedení zpravodajské služby v exilu v Londýně za druhé světové války, až po jeho osud po návratu do vlasti, kdy se v únoru roku 1948 rozhodl pro odchod z Československa do USA.
PACNER Karel, Československo ve zvláštních službách. I. -IV. Praha, Themis 2002
Tetralogie Karla Pacnera poskytuje souhrnný přehled tajných služeb Československa od roku 1914 až do roku 1989. Soustřeďuje se na vznik zpravodajských služeb, práci zpravodajců i na jednotlivé špionážní příklady. První díl popisuje období od začátku první světové války do začátku té druhé. Následující kniha je kompletně věnována období druhé světové války. Třetí díl se soustřeďuje na poválečné období do roku 1961 a závěrečný díl přibližuje období od začátku šedesátých let do sametové revoluce.
PEJČOCH Ivo, PLACHÝ Jiří, Masarykovy oprátky, Magnet press 201
Kniha se věnuje problematice trestu smrti v letech 1918 – 1939 v Československu. Po všeobecném úvodu do tohoto tématu popisuje publikace jednotlivé příběhy, kdy byl nařízen trest smrti. Autor při představování jednotlivých případů vychází z primárních archivních pramenů.
POVOLNÝ Daniel, Organizační vývoj vojenské kontrarozvědky v letech 1945-1990, VHÚ Praha 2009
Daniel Povolný ve své publikaci chronologicky mapuje vývoj vojenské kontrarozvědky. Začíná již po druhé světové válce a končí až rokem 1990. Kniha popisuje vznik samostatné vojenské kontrarozvědky, její začlenění v systému bezpečnostních složek Československa a organizační změny, které se v průběhu let vojenské kontrarozvědky dotkly.
KUDRNA Ladislav, Vojenské obranné zpravodajství (1945 – 1950), Paměť a dějiny, čís. 1 –ÚSTR 2008
První číslo odborného periodika Paměť a dějiny z roku 2008, které vydává Ústav pro studium totalitních režimů, zveřejnilo článek, který popisuje vznik a fungování Obranného zpravodajství v letech 1945 – 1950. Autorem je historik ÚSTR Ladislav Kudrna
ŠOLC Jiří, Po boku prezidenta – generál František Moravec a jeho zpravodajská služba ve světle archivních dokumentů, Naše vojsko Praha 2007
Historik Jiří Šolc v této publikaci důkladně zkoumá život a práci významného československého vojenského zpravodajce Františka Moravce. Při svém studiu vychází z dostupných vědeckých zdrojů a dochovaných pramenů a archiválií. Kniha přibližuje jeho politickou úlohu v době druhé světové války, kterou strávil po boku exilové vlády a prezidenta Edvarda Beneše v Londýně. Věnuje se také přípravám Františka Moravce na atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
JURMAN Olin, trilogie Dvojitý agent – Utajená zákulisí špionáže, Dvojitý agent – Zrada a pomsta, Dvojitý agent – Až do hořkého konce; Brána 2016-2017
Olin Jurman sepsal obsáhlou trilogii o pravděpodobně nejznámějším dvojitém agentovi v historii československých tajných služeb Karlu Zbytkovi. Karel Zbytek, vystupující pod mnoha pseudonymy, byl za první republiky ve službách britských tajných služeb, za druhé světové války se angažoval v československém vojenském zpravodajství. Po válce pracoval chvíli jako vyšetřovatel ministerstva vnitra. Po roce 1948 se přesunul do Anglie, kde stanul ve vedení Czechoslovak Itelligence Office, která měla spolupracovat s domácím protikomunistickým odbojem. Karel Zbytek však tuto organizaci vyzradil československé Státní bezpečnosti. Trilogie popisuje špionážní i soukromý život Karla Zbytka na pozadí světových dějin.
JURMAN OLIN, Špion – 30 let ve službách armádní rozvědky, Brána 2015
Kniha Špion je literárním zpracováním vzpomínek velitele skupiny dálkového agenturního průzkumu připravované pro období mimořádných období státu. Publikace je osobním pohledem do zákulisí zpravodajské práce a činnosti Zpravodajské správy československé armády. Autor, který byl ve službách vojenské rozvědky od 60. let, v této knize odhaluje neznámé a nikdy nezveřejněné skutečnosti o existenci zvláštních skupin, které se cvičily v ostrém nasazení.
HÁJKOVÁ Dagmar, Emanuel Voska – Špionážní legenda první světové války, Academia 2014
Publikace Dagmar Hájkové přibližuje život špionážní legendy Emanuela Vosky, detailněji se zaměřuje na jeho roli v období první světové války. Kniha představuje Emanuela Vosku jako aktéra československého zahraničního odboje i jako kapitána americké armády, zdůrazňuje však jeho působení jako špiona. Jeho životní příběh je navíc zasazen do kontextu mezinárodní politiky.
LUKEŠ Michal, Špionážní případy, Academia 2016
Michal Lukeš ve své knize představuje slavné špionážní případy z období první republiky. Čtenáři se tak mohou seznámit například s velice úspěšným vyzvědačem Emanuelem Voskou či s činností tajné skupiny Maffie. Publikace navíc přibližuje práci zpravodajců, jejíž podstata je i dnes stále stejná – získání informací, jejich verifikace a hodnocení pro budoucí vývoj.
HANZAL Vojtěch, S výzvědčíky od Švýcarských ledovců až po moře Adriatické, vlastním nákladem autora, 1946 (druhé vydání)
Kniha podrobně popisuje působení československých legionářů v Itálii během 1. světové války a jejich zpravodajskou činnost.
HANZAL Vojtěch, Výzvědčíci v Italii a na Slovensku, vlastním nákladem autora, 1928
Kniha podrobně popisuje působení československých legionářů v Itálii a na Slovensku během 1. světové války a jejich zpravodajskou činnost.
AMORT Čestmír, JEDLIČKA Ivan Milan, Tajemství vyzvědače A-54 : z neznámých aktů druhého oddělení, MAGNETO, Praha, 1965
Publikace přibližuje činnost známého agenta A-54 Paula Thümmela pro československé vojenské zpravodajství. Kniha navíc přináší přímá svědectví osob, které s agentem přišly do kontaktu.
