Vojenské zpravodajství je jednotnou ozbrojenou zpravodajskou službou České republiky. Jako jediná česká zpravodajská služba integruje jak rozvědnou, tak kontrarozvědnou činnost. Počátky československého vojenského zpravodajství se datují již do doby první světové války. Oficiálně vzniklo organizované zpravodajské oddělení československé armády v listopadu roku 1918. Současné Vojenské zpravodajství vzniklo v roce 2005 sloučením tehdejšího kontrarozvědného Vojenského obranného zpravodajství a rozvědné Vojenské zpravodajské služby.
Vojenské zpravodajství je součástí Ministerstva obrany. V jeho čele stojí ředitel, kterého jmenuje po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny a se souhlasem vlády ministr obrany. Z výkonu své funkce je ředitel odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. Současným ředitelem Vojenského zpravodajství je od července 2024 brigádní generál Ing. Petr Bartovský, MPA.
Co děláme
Základním úkolem Vojenského zpravodajství je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro obranu České republiky. Vojenské zpravodajství integruje jak rozvědnou, tak kontrarozvědnou činnost, zabezpečuje tedy informace jak domácí, tak pocházející ze zahraničí. Vojenské zpravodajství se soustřeďuje na informace o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti a namířených proti zabezpečování obrany České republiky. Monitoruje také aktivity cizích zpravodajských služeb v oblasti obrany.
Od roku 2015 se Vojenské zpravodajství na základě rozhodnutí vlády podílí na zajišťování kybernetické obrany České republiky. Za tímto účelem buduje Národní centrum kybernetických operací, jehož úkolem je vytvoření účinného systému obrany v kybernetickém prostoru tak, aby Česká republika byla v případě kybernetického útoku schopna zabezpečit ochranu civilního obyvatelstva a infrastruktury.
Na základě závazku vůči Severoatlantické alianci, ve kterém se Česká republika zavázala k vybudování národního prvku v oblasti obrazového zpravodajství, vzniklo ve struktuře Vojenského zpravodajství Satelitní centrum - SATCEN. Toto centrum vedle úkolů pro NATO a Armádu České republiky spolupracuje také se státní sférou, například s Integrovaným záchranným systémem.
Kybernetická obrana NCKO
Jak pracujeme
Úkoly Vojenskému zpravodajství ukládá Vláda České republiky a s jejím vědomím i prezident. S ohledem na členství České republiky v NATO a Evropské unii plní Vojenské zpravodajství i úkoly vyplývající ze závazků vůči těmto organizacím. Vojenské zpravodajství využívá pro splnění úkolů všechny zpravodajské disciplíny a také spolupráci s partnerskými zpravodajskými službami na bilaterální a multilaterální úrovni.
Při plnění svých úkolů je za daných podmínek Vojenské zpravodajství oprávněno použít specifické prostředky, kterými jsou zpravodajská technika a osoby jednající ve prospěch Vojenského zpravodajství.
Zpravodajské disciplíny
 |
HUMINT Zpravodajství lidských zdrojů (Human Intelligence) shromažďuje a zpracovává informace poskytované lidskými zdroji. |
 |
SIGINT Signálové zpravodajství (Signal Intelligence) zpracovává data a informace získané z elektromagnetického spektra vyzařovaného komunikačními a nekomunikačními elektronickými prostředky. |
 |
OSINT Zpravodajství z otevřených zdrojů (Open Source Intelligence) zpracovává informace získané z veřejně dostupných zdrojů a z ostatních zdrojů neutajovaného charakteru, jež jsou omezeně publikovány či zpřístupňovány. |
 |
IMINT Obrazové zpravodajství (Imagery Intelligence) zpracovává informace z obrazových záznamů získané fotografickými, radiolokačními, elektrooptickými, infračervenými, termovizními, laserovými a multispektrálními senzory. |
Zpravodajský cyklus
Pro systematické plnění úkolů pracuje Vojenské zpravodajství stejně jako jiné zpravodajské služby v takzvaném zpravodajském cyklu, který má čtyři fáze. V první fázi Vojenské zpravodajství přijme úkol, vyhodnotí ho, naplánuje způsob řešení a vydá rozkazy pro jeho splnění. V druhé fázi dochází ke shromažďování poznatků, za které jsou zodpovědné zdrojové prvky Vojenského zpravodajství. Ve třetí fázi jsou veškeré poznatky analyzovány a zpracovány do konečných výstupů. Zpravodajský cyklus je následně zakončen distribucí těchto výstupů zákonným adresátům.
