Úvodní slovo ředitele
Obsah
1. KOMUNIKACE VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ S VEŘEJNOSTÍ
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O VOJENSKÉM ZPRAVODAJSTVÍ
2.1. Rámcové uspořádání Vojenského zpravodajství
2.2. Rozpočtové prostředky Vojenského zpravodajství
3. ZADÁVÁNÍ ÚKOLŮ VOJENSKÉMU ZPRAVODAJSTVÍ A JEJICH REALIZACE
4. VÝSLEDKY ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ
4.1. Krizové regiony Balkán, Blízký a Střední východ, Afghánistán – Pákistán, Společenství nezávislých států a Afrika
4.2. Terorismus a extremismus
4.3. Proliferace zbraní hromadného ničení, konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití
4.4. Aktivity zpravodajských služeb cizí moci na území České republiky v oblasti obrany
4.5. Záměry a činnosti namířené proti zabezpečování obrany České republiky
4.6. Záměry a činnosti ohrožující utajované informace v oblasti obrany České republiky
5. SPOLUPRÁCE VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ SE ZPRAVODAJSKÝMI SLUŽBAMI ČR A OSTATNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
6. SPOLUPRÁCE VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ SE ZPRAVODAJSKÝMI SLUŽBAMI CIZÍ MOCI, ORGÁNY NATO A EVROPSKÉ UNIE
6.1. Multilaterální spolupráce
6.2. Bilaterální spolupráce
6.3. Vojenská diplomacie
7. OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ A ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ ÚKOLŮ STANOVENÝCH ZÁKONEM Č. 412/2005 SB.
7.1. Personální bezpečnost
7.2. Bezpečnost komunikačních a informačních systémů
7.3. Fyzická bezpečnost
7.4. Administrativní bezpečnost
7.5. Plnění úkolů podle zákona č. 412/2005 Sb., na základě žádostí oprávněných subjektů a při provádění úkonů v bezpečnostním řízení fyzických a právnických osob
7.6. Základní úkoly plněné v oblasti zpřístupnění operativních dokumentů bývalé Vojenské kontrarozvědky a bývalé Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády (bývalé vojenské rozvědky – ZS/GŠ)
8. KONTROLA ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ
8.1. Vnější kontrola a její výsledky
8.2. Vnitřní kontrola a její výsledky
9. Výroční zpráva za rok 2009 (formát *.pdf)
Úvodní slovo ředitele
Vážená paní, vážený pane,
Výroční zpráva
Vojenského zpravodajství za rok 2009, stejně jako pět předchozích zpráv,
poskytuje veřejnosti co nejvíce ucelených informací o činnosti této
zpravodajské služby, která je jedním z pilířů bezpečnosti České republiky.
Optimalizace vnitřních
systémových vazeb a organizačních struktur započatá v roce 2008 a dokončená v roce 2009 vytvořila podmínky k dosažení požadovaného růstu kvality
výstupních informací pro určené adresáty v České republice a partnery v Organizaci
Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty Organisation – NATO) a Evropské
unii. Trvalým cílem a měřítkem úspěšnosti Vojenského zpravodajství je
poskytování včasné a kvalitní informace.
Vojenské zpravodajství velmi těsně spolupracuje s ostatními zpravodajskými službami
České republiky a je respektovaným partnerem spojeneckých služeb NATO,
Evropské unie a mnoha dalších států.
Nelze
nezvýraznit zahraniční působení 601. skupiny speciálních sil z Prostějova
v bojové operaci Trvalá svoboda (Enduring Freedom – EF). Nasazení a výtečné splnění nejnáročnějších úkolů na území Afghánistánu jednotlivými
kontingenty 601. skupiny speciálních sil nejen vysoce oceňují představitelé České
republiky a zemí NATO, ale dovoluje vyjádřit nejvyšší uznání a hrdost nad
příslušností k České republice.
Vojenské
zpravodajství má veškeré předpoklady, aby i v následujících letech splnilo
stanovené úkoly na co nejvyšší úrovni kvality a přispělo tak k zajištění
bezpečnosti občanů České republiky.
generálporučík Ing. Ondrej PÁLENÍK, MBA
1. KOMUNIKACE VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ S VEŘEJNOSTÍ
Česká
veřejnost je trvale a průběžně informována o činnosti Vojenského zpravodajství
prostřednictvím internetových stránek www.vzcr.cz,
jejichž design byl v roce 2009 kompletně přepracován. 601. skupina
speciálních sil, jako organizační součást Vojenského zpravodajství, komunikuje
s veřejností prostřednictvím vlastních internetových stránek www.601skss.cz. Obsah zveřejněných informací
a zpráv poskytuje v rámci zákonných možností ucelený obraz o aktivitách
Vojenského zpravodajství. Ke všeobecné informovanosti o činnosti Vojenského
zpravodajství přispívá i tato, v pořadí již šestá, Výroční zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství.
Činnost
Vojenského zpravodajství je rovněž prezentována ve výborech Parlamentu České
republiky.
Vojenské
zpravodajství v roce 2009 nejčastěji reagovalo na dotazy a požadavky
týkající se zejména možnosti a podmínek přijetí k Vojenskému zpravodajství.
Česká veřejnost se rovněž zajímala o nasazení 601. skupiny speciálních sil v rámci
operace Enduring Freedom na území Afghánistánu. Zvýšený zájem o informace
z této oblasti se projevil obzvláště v souvislosti s návštěvami předsedy
vlády, místopředsedy vlády a ministra obrany, náčelníka Generálního štábu
Armády České republiky, zástupců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
ředitele Vojenského zpravodajství a dalších osob včetně zástupců médií u kontingentu
speciálních sil v prostoru bojového nasazení v Afghánistánu.
Pozornost byla věnována i návštěvě jordánského krále Abdulláha II. u 601. skupiny speciálních sil.
Lze konstatovat,
že četnost a obsah komunikace Vojenského zpravodajství s veřejností
umožňuje občanům vidět tuto součást zpravodajských služeb České republiky jako
službu, která významnou měrou přispívá k jejich bezpečnosti.
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O VOJENSKÉM ZPRAVODAJSTVÍ
2.1. Rámcové uspořádání Vojenského zpravodajství
Vojenské zpravodajství mělo v roce 2009 následující organizační strukturu:
Jedná se o rámcové uspořádání, jehož zveřejnění splňuje podmínky zákona č. 412/2005 Sb.,
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
ve znění pozdějších předpisů.
2.2. Rozpočtové prostředky Vojenského zpravodajství
Finančně ekonomická činnost Vojenského zpravodajství vyplývá z ustanovení příslušných
zákonů České republiky, nařízení vlády České republiky, rezortních vyhlášek
a vnitřních předpisů Ministerstva obrany České republiky.
Přidělené finanční prostředky byly v roce 2009 vynakládány v souladu se zákonem
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 320/2001
Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a podle rozpočtové skladby Ministerstva obrany České
republiky. Veškeré příjmy a výdaje Vojenského zpravodajství jsou součástí
účetnictví vedeného v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na § 20 zákona č. 153/1994 Sb.
o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Nabývání majetku, nákup stavebních prací a ostatních služeb ve prospěch
Vojenského zpravodajství bylo realizováno v souladu se zákonem
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů.
Neoprávněné čerpání rozpočtových prostředků nebylo zjištěno.
Veškeré
výdaje Vojenského zpravodajství jsou součástí kapitoly rozpočtu Ministerstva
obrany České republiky. Rozpočtové a mimorozpočtové zdroje Vojenského
zpravodajství byly v souhrnu vyčerpány z 98,74 %. Nevyčerpané finanční
prostředky byly převedeny do rezervního fondu, popřípadě do Evidence nároků
z nespotřebovaných výdajů, a budou účelně, hospodárně a efektivně
využity v roce 2010.
Porovnání vývoje struktury výdajů Vojenského zpravodajství v letech 2008 a 2009 je uvedeno v následujících dvou grafech.
3. ZADÁVÁNÍ ÚKOLŮ VOJENSKÉMU ZPRAVODAJSTVÍ A JEJICH REALIZACE
Činnost Vojenského zpravodajství v oblasti poskytování informací
oprávněným subjektům byla realizována v souladu s § 8 zákona č. 153/1994 Sb.
Vojenské zpravodajství plnilo především úkoly a požadavky, které mu
uložila vláda České republiky – Priority zpravodajské činnosti. Současně
byly plněny požadavky vyplývající z členství České republiky v NATO a
Evropské unii.
Ke splnění zadaných úkolů Vojenské zpravodajství získávalo informace
jak vlastními prostředky - lidskými zdroji (HUMINT), elektronickým průzkumem
(SIGINT), obrazovým zpravodajstvím (IMINT), z otevřených zdrojů (OSINT),
tak na základě bilaterální a multilaterální spolupráce.
V roce 2009 bylo zpracováno, písemně
distribuováno či formou brífinků prezentováno více než 950 informací. Aktuální
tematické informace, odborné analýzy ze sledovaných oblastí a brífinky byly
určeny především ústavním činitelům (prezident, předseda vlády, jednotliví
ministři) případně nejvyšším představitelům Ministerstva obrany. Dalším cílem
bylo zpravodajsky zabezpečit kontingenty Armády České republiky v zahraničí,
především v Afghánistánu. Zároveň byly pravidelně informovány zpravodajské
orgány NATO a Evropské unie a také partneři na bilaterální úrovni.
Hlavní druhy výstupních informací Vojenského zpravodajství:
|
Druh informace
|
Počet zaslaných
informací
|
|
Aktuální a tematické informace
|
393
|
|
Příspěvky do periodických souhrnů
|
193
|
|
Brífinky
|
96
|
|
Ostatní informace
|
276
|
|
CELKEM informací
|
958
|
601. skupina speciálních sil Prostějov
V roce
2009 byla prioritou 601. skupiny speciálních sil příprava, nasazení a následné výtečné
splnění náročných úkolů 4. a 5. kontingentu speciálních sil, které působily v rámci
mise Trvalá svoboda – Enduring Freedom na území Afghánistánu. Současně
probíhala příprava vyčleněného kontingentu speciálních sil pro zabezpečení
ochrany Zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu tak, aby tento kontingent
byl připraven k zahájení plnění úkolů začátkem roku 2010.
V listopadu
2009 bylo podepsáno Memorandum o porozumění ke vzniku, organizaci,
zabezpečení, administrativnímu uspořádání, financování a personálnímu obsazení
NSCC, na jehož přípravě se intenzivně podíleli vyčlenění příslušníci 601.
skupiny speciálních sil pracující ve struktuře Koordinačního centra speciálních
sil NATO (NATO SOF Coordination Center – NSCC) ve Vrchním velitelství
spojeneckých sil v Evropě (Supreme Headquarters Allied Powers Europe – SHAPE).
Příslušníci 601. skupiny speciálních sil Prostějov
úspěšně absolvovali řadu cvičení doma i v zahraničí. Mezi
nejvýznamnější patřila následující cvičení:
- ARRCADE
FUSION – cílem účasti na tomto cvičení bylo získání zkušeností a prověření
schopností k možnému začlenění do mezinárodních štábů při vedení mnohonárodních
operací (Německo);
- SAND DUNE – cílem tohoto cvičení byla výměna zkušeností v oblasti taktického a
střeleckého výcviku se zaměřením na boj v zastavěných oblastech (Izrael).
V průběhu výcvikového roku 2009 příslušníci 601. skupiny speciálních sil rovněž absolvovali
vzdělávací kurzy v zahraničí. Celkem bylo do těchto kurzů vysláno 11 jejích
příslušníků.
4. VÝSLEDKY ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ
V souladu s působností, která je Vojenskému zpravodajství stanovena zákonem
č. 153/1994 Sb. a podle usnesení vlády České republiky
stanovující Priority zpravodajské činnosti, soustředilo Vojenské
zpravodajství v roce 2009 své úsilí zejména na následující oblasti:
4.1. Krizové regiony Balkán, Blízký a Střední východ, Afghánistán – Pákistán, Společenství nezávislých států a Afrika
Rozvědná činnost v krizových regionech
Region Balkán
Region Balkán náleží vzhledem ke své zeměpisné poloze, bezpečnostní
situaci a působení jednotek Armády České republiky k dlouhodobé
prioritě Vojenského zpravodajství.
V roce
2009 byl sledován vývoj v etnicky smíšených oblastech Kosova. Jednalo se zejména
o jeho severní část, na kterou byla z hlediska bezpečnostně-politického
vývoje soustředěna hlavní pozornost. V souvislosti s přípravou a konáním
všeobecných voleb a vytvářením nových municipalit byla průběžně
hodnocena aktuální bezpečnostní a politická situace a definována
potenciální rizika pro příslušníky kontingentu Armády České republiky mezinárodních
mírových sil pod vedením NATO (Kosovo Force – KFOR). Vojenské zpravodajství rovněž
hodnotilo potenciální rizika pro státní příslušníky České republiky, působící v rámci
diplomatických misí, Dočasné správní mise OSN v Kosovu (United
Nations Interim Administration Mission in Kosovo – UNMIK),
mise Evropské unie (European Union Rule of Law Mission –
EULEX) a obchodních zastoupení v Kosovu. Registrován byl
průběh plnění úkolů mise EULEX a proces rozmísťování sil a prostředků
této mise v Kosovu zahájený 9. prosince 2008. Sledovány byly výstavba,
výcvik a činnost Kosovských bezpečnostních sil. Dále byla sledována činnost
ozbrojených sil Republiky Srbsko v oblasti hranic s Kosovem.
Analytickými výstupními informacemi a dalšími zprávami se Vojenské
zpravodajství podílelo na vytváření podkladů pro činnost a rozhodování politických
představitelů státu a hlavních činitelů Ministerstva obrany České republiky a Armády České republiky.
Pozornost Vojenského zpravodajství byla věnována rovněž jevům, které by mohly ovlivnit
stabilitu vývoje regionu Balkán. K nim patří politická a bezpečnostní situace
v jihovýchodní oblasti Republiky Srbsko a rovněž v oblastech
Vojvodina a Sandžak. Dále byly sledovány aktivity organizovaného zločinu a
projevy národnostně nebo nábožensky zaměřeného extremismu. Národnostní a územní
požadavky etnické albánské menšiny a s nimi související napětí dlouhodobě
vytváří předpoklady pro nutnost monitorovat bezpečnostní a politickou situaci v
Republice Makedonie (Former Yugoslav Republic of Macedonia –
FYROM).
Republika Bosna a Hercegovina a vývoj politické a bezpečnostní situace v této oblasti
byly sledovány v souvislosti s nacionalisticky motivovanými stanovisky
některých politických představitelů k soužití jednotlivých národností a v souvislosti se separatistickými tendencemi v Republice srbské,
jejichž důsledkem by mohlo být narušení celkové politické a územní
integrity státu. Analyzováno bylo uskutečňování reforem, které stanovili
představitelé Evropské unie, jako podmínka pokračování integračních procesů.
Byly monitorovány procesy reorganizace armády, výstavba jednotných ozbrojených
sil a vytváření mechanizmů pro jejich nezávislou kontrolu; dále boj proti
organizovanému zločinu, korupci a extremismu, především náboženskému.
Informace k regionu Balkán:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Prezident ČR, političtí a vojenští představitelé ČR
|
27
|
|
Zahraniční mise AČR
|
25
|
Region Blízkého a Středního východu
Vojenskopolitická a bezpečnostní situace v regionu Blízkého a
Středního východu byla v roce 2009 ovlivňována řadou dlouhodobě přetrvávajících
negativních jevů, které měly přímý dopad na stabilitu oblastí. K
nejvýznamnějším patřily neuspokojivá bezpečnostní situace v Iráku, dlouhodobě
neřešená problematika blízkovýchodního mírového procesu a s tím spojená
interakce zúčastněných stran, nestabilita vnitropolitického vývoje v Libanonu,
pokračující úsilí Íránu o získání dominantního postavení v regionu
v kontextu s jeho jaderným programem a v neposlední řadě snaha
Sýrie o udržení rozhodujícího vlivu na řešení klíčových bezpečnostních otázek regionu
Blízkého a Středního východu.
V Iráku se Vojenské zpravodajství zaměřilo na proces
vnitroiráckého usmíření, které má zásadní vliv na stabilizaci irácké
společnosti a ukončení působení koaličních sil v zemi. V této
souvislosti uskutečňovalo Vojenské zpravodajství intenzivní analytickou činnost
zaměřenou na vnitřní a vnější faktory vedoucí k eskalaci etnicky motivovaného
násilí v Iráku.
Vojenské zpravodajství
se rovněž orientovalo na problematiku blízkovýchodního mírového procesu a na
klíčové faktory ovlivňující pokrok v této problematice. Vojenské
zpravodajství intenzivně monitorovalo dopady izraelské operace „Lité olovo“
v pásmu Gazy a zároveň neúspěšného vyjednávání palestinských frakcí
ohledně vnitropalestinského usmíření, jehož dosažení by mohlo vést ke vzniku
palestinské vlády národní jednoty a významně tak přispět k pokroku
v blízkovýchodním mírovém procesu.
V souvislosti s problematikou vojenskopolitické a bezpečnostní
situace v blízkovýchodním regionu se Vojenské zpravodajství také zaměřilo
na pokračující úsilí Sýrie zachovat si prostřednictvím regionálních
militantních skupin zásadní vliv na vnitropolitickou a bezpečnostní situaci v
zájmových státech a na vyřešení otázky Golanských výšin v její prospěch.
V neposlední řadě se Vojenské zpravodajství
soustředilo na úsilí íránského režimu dosáhnout hegemonie v regionu a na
potenciální rizika plynoucí z jeho kontroverzního jaderného programu.
V souvislosti s touto problematikou Vojenské zpravodajství analyticky
vyhodnocovalo a predikovalo možné dopady případných diplomatických a vojenských
řešení mezinárodního společenství na stabilitu bezpečnostního prostředí
Blízkého a Středního východu.
Informace k regionu Blízký a Střední východ:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Prezident ČR, političtí a vojenští představitelé ČR
|
16
|
|
Zahraniční mise AČR
|
13
|
Region Afghánistán – Pákistán
Vojenskopolitické poměry v Afghánistánu se nadále vyznačovaly nedostatečným
pokrokem v řešení bezpečnostních, ekonomických a sociálních aspektů,
který byl způsoben rostoucím odporem protivládních sil a zdevastovaným vnitropolitickým
prostředím. NATO v roce 2009 nadále postrádalo jednotný přístup k
transformaci země a navíc bylo nuceno suplovat funkce dalších nadnárodních
struktur. Tento stav po většinu roku 2009 přispěl k přetrvávajícímu
negativnímu vnímání bezpečnostní situace.
V roce 2009 se Vojenské
zpravodajství zaměřilo na komplexní hodnocení změn v působení
protivládních sil v prostorech rozmístění jednotek Armády České republiky,
zejména na kvalitativní a kvantitativní posuny ve způsobech vedení bojů a
ve schopnostech jejich vzájemné koordinace. Tyto informace podporovaly
rozhodování nejvyšších představitelů rezortu obrany o další angažovanosti
Armády České republiky v zemi. Vojenské zpravodajství zároveň průběžně vyhodnocovalo
riziková jednání a vazby představitelů afghánské administrativy a
bezpečnostních složek, které znamenaly potenciální ohrožení příslušníků
kontingentů Armády České republiky a provinčního rekonstrukčního týmu.
V širším kontextu byla pozornost Vojenského zpravodajství soustředěna na celkový
vojenskopolitický vývoj v souvislosti s uskutečněnými prezidentskými
volbami, na změny ve strukturách jednotlivých protivládních hnutí a na
perspektivy celoafghánského usmíření.
Vojenské zpravodajství analyzovalo i další vnitřní a vnější faktory, které měly zásadní
vliv na pokračující stagnaci obnovy Afghánistánu, včetně problémů výstavby a
výcviku afghánských bezpečnostních složek. Ve svých zpravodajských hodnoceních
se Vojenské zpravodajství věnovalo také problémům s rozvojem infrastruktury,
korupčním poměrům ve všech sférách společnosti a rovněž negativním účinkům
způsobeným podporou protivládních sil z území pákistánských kmenových oblastí.
V Pákistánu se v roce 2009 nadále zhoršila bezpečnostní situace. Společně s tím
narůstaly vnitropolitické spory, které omezovaly schopnosti slabé politické reprezentace
efektivně řešit problémy v zemi.
V této souvislosti Vojenské
zpravodajství monitorovalo zejména nárůst teroristických útoků a radikalizace
části populace, pokračující politickou nestabilitu i navýšení vojenských
operací pákistánských ozbrojených sil.
Vojenské zpravodajství průběžně vyhodnocovalo zejména situaci ve Federálně spravovaných
kmenových územích (The Federally Administered Tribal Area – FATA), kde se
nacházejí oblasti a skupiny, které mají významný vliv na bezpečnostní situaci
v Afghánistánu. Vojenské zpravodajství sledovalo nárůst rozporů mezi
tamními radikálními ozbrojenými skupinami a následky dílčích vojenských
zásahů pákistánských ozbrojených sil v oblasti, včetně jejich případného
vlivu na zájmový prostor Afghánistán. Vojenské
zpravodajství hodnotilo opatření Pákistánu směrem ke zlepšení situace mezinárodních
sil v Afghánistánu jako vynucená a z pohledu Mezinárodních bezpečnostních
a podpůrných sil (International Security Assistance Force – ISAF) neefektivní,
což bylo dáno rozdílnými zájmy západních zemí a Pákistánu v regionu.
Vojenské zpravodajství nezískalo poznatky o významném narušení nebo prolomení
bezpečnostních opatření vedoucích k neoprávněnému nakládání s pákistánskými
jadernými prostředky. Vojenské zpravodajství i nadále monitorovalo vývoj
pákistánsko – indických vztahů, které nedoznaly významných změn.
Informace k regionu Afghánistán – Pákistán:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Prezident ČR, političtí a vojenští představitelé ČR
|
49
|
|
Zahraniční mise AČR
|
42
|
Region Společenství nezávislých států
V regionu Společenství
nezávislých států sledovalo Vojenské zpravodajství proces reorganizace
ozbrojených sil Ruské federace zaměřený především na přechod na brigádní systém
a doprovázený snížením početního stavu.
Sledovalo rovněž kroky Ruské federace v legislativní
oblasti spojené se snahou o obnovení dřívějšího postavení jako globální velmoci.
V roce 2009 se jednalo především o schválení nové Strategie národní bezpečnosti.
V oblasti operační a bojové
přípravy vyhodnocovalo výcvikové aktivity realizované jak samotnými ozbrojenými
silami Ruské federace, tak i v rámci společných cvičení s dalšími
zeměmi Společenství nezávislých států.
Vojenské zpravodajství
sledovalo vojenské aspekty vývoje Svazového státu Ruské federace a Běloruska a
proces budování Společných sil rychlé reakce Organizace smlouvy o kolektivní
bezpečnosti, která sdružuje Ruskou federaci, Bělorusko, Arménii, Kazachstán,
Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán a jejímž jedním z úkolů je plnění
otázek zajištění regionální bezpečnosti.
V zóně současných a bývalých zemí Společenství nezávislých států
byla pozornost zaměřena na celkový vývoj situace na Ukrajině a v Gruzii
v souvislosti se snahou obou států o vstup do NATO. Vojenské
zpravodajství monitorovalo rovněž vývoj situace ve středoasijských republikách Společenství
nezávislých států a na jižním Kavkaze.
Informace k regionu Společenství nezávislých států:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Prezident ČR, političtí a vojenští představitelé ČR
|
28
|
|
Zahraniční mise AČR
|
25
|
Region Afrika
Narůstající zájem Vojenského zpravodajství o africký region byl v roce 2009 zesílen skutečnostmi, že Česká
republika předsedala Radě Evropské unie, vyslala své zástupce do mise Evropské
unie (EUFOR) v Čadu a ve 2. polovině roku 2009 se podílela na
formování bojového uskupení Evropské unie (EU Battle Group). Pozornost byla v této
souvislosti soustředěna zejména na sledování vývoje bezpečnostní situace ve
státech, které by v souladu se směrnicemi pro vyslání bojového uskupení
Evropské unie přicházely v úvahu jako prostor pro nasazení (krizová oblast
v dosahu do 4 000 km od Bruselu). Zájem Vojenského zpravodajství se
soustředil v tomto kontextu na Súdán, Somálsko, Čad, Konžskou
demokratickou republiku a Středoafrickou republiku.
S ohledem na zhoršující se vývoj v Somálsku Vojenské zpravodajství prioritně
analyzovalo bezpečnostní situaci v zemi, kde probíhá dlouhodobě konflikt
současné vlády s opozicí, existují separatistické tendence dvou severních
regionů (Puntland a Somaliland) a sílí islámský radikalismus. Vojenské
zpravodajství se podrobněji zabývalo také vývojem vnitropolitické situace v Súdánu
a zejména souvislostmi s uplatňováním mírové smlouvy mezi severem a jihem
země, přípravou na prezidentské volby a plánované referendum o možné
samostatnosti jižního Súdánu. Pozornost Vojenského zpravodajství se soustředila
rovněž na vývoj v Konžské demokratické republice a Středoafrické republice,
který byl v obou zemích poznamenán přetrvávající vnitropolitickou
nestabilitou, existencí militantních skupin a vysokou mírou korupce.
Informace k regionu Afrika:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Prezident ČR, političtí a vojenští představitelé ČR
|
25
|
|
Zahraniční mise AČR
|
25
|
Kontrarozvědná činnost v krizových regionech
Jedním z úkolů Vojenského zpravodajství v souvislosti s ochranou příslušníků
kontingentů Armády České republiky vyslaných do zahraničních misí je získávat
a vyhodnocovat informace o případné špionážní a subverzní činnosti
namířené proti zájmům České republiky a jejím koaličním partnerům. Takto
získané informace umožňují minimalizaci bezpečnostních rizik pro jednotky Armády
České republiky v místě nasazení.
Na základě zkušeností z předchozích let
věnovalo Vojenské zpravodajství i v roce 2009 pozornost
zpravodajské ochraně kontingentů Armády České republiky v Kosovu a
v Afghánistánu. Z informací o opakovaných sabotážích
v místě dislokace jednotek Armády České republiky, které byly získány
v průběhu roku 2008, vyplynula naléhavá potřeba soustředit i v roce
2009 pozornost zejména na vyhodnocování možného ohrožení příslušníků provinčního
rekonstrukčního týmu Lógar v Afghánistánu.
Veškeré informace, které Vojenské zpravodajství v této
souvislosti získalo, byly neprodleně postoupeny oprávněným adresátům. Tito
adresáti ve své působnosti stanovovali a činili adekvátní opatření
k účinnému odvrácení případných rizik a k zabezpečení ochrany životů
a zdraví příslušníků koaličních sil.
4.2. Terorismus a extremismus
Terorismus
Terorismus zůstává hlavním nadnárodním bezpečnostním fenoménem. K úspěchům teroristů
se i nadále řadí vnášení strachu mezi nezúčastněné obyvatelstvo i vojáky, kteří
v určeném prostoru proti teroristům bojují. Nasazení vojáků
v zahraničí se stává významným faktorem, který hraje důležitou roli
v rozhodování vlád a voličů.
Také v roce 2009 byly evropské země ohrožovány terorismem. Jeho projevy
vycházely především z nacionalismu a separatismu, z obou konců spektra politického
extremismu a z fundamentalistické interpretace nábožensky
definovaných zásad. Zatímco první dva druhy terorismu byly i nadále považovány
za hrozby spadající do odpovědnosti jednotlivých států, terorismus, který
uskutečňuje al-Káida, odnože jejího jádra (například al-Káida v zemích
islámského Maghrebu, al-Káida na Arabském poloostrově, al-Káida v Iráku,
aš-Šabáb aj.) a entity ideologicky s ní spřízněné (Laškar-e Tajjíba,
Islamic Movement of Uzbekistan, Islamic Jihad Union, East Turkestan Islamic
Movement, Džamáa Islamíja aj.), představoval bezpečnostní výzvu a ohrožení
pro celé mezinárodní prostředí.
Úroveň této hrozby nijak významně neklesla ani v roce 2009. Zájmy zemí Evropské
unie nebo NATO považovali teroristé za primární cíle nejen na půdě zemí
s muslimskou většinou, ale i v Evropě a USA. Podle poznatků
Vojenského zpravodajství je velice pravděpodobné, že problematika terorismu zůstane
v blízké budoucnosti pro Českou republiku a její spojence významnou
bezpečnostní hrozbou.
S ohledem na opakované výzvy představitelů al-Káidy k napadání cílů a zájmů Západu a
na očekávanou snahu al-Káidy napravit si renomé uskutečněním nějakého většího,
mediálně atraktivního útoku, není možné hrozbu takového napadení zcela vyloučit.
Je pravděpodobné, že pokus nigerijského stoupence al-Káidy způsobit v prosinci
2009 výbušninou havárii dopravního letounu, mohl být projevem takovéto snahy.
Míru hrozby teroristického útoku ovlivňovala rovněž skutečnost, že se Česká
republika v roce 2009 podílela na mezinárodním boji proti terorismu i
vysíláním kontingentů Armády České republiky do Afghánistánu. Nicméně
z evropských zemí, které do uvedeného prostoru v roce 2009 vysílaly své
kontingenty, patřila Česká republika z řady příčin spíše k těm, které
nesly menší riziko.
Kromě identifikace přímých teroristických hrozeb Vojenské zpravodajství monitorovalo
i případný výskyt příznaků budování logistického a finančního zabezpečení
teroristických skupin. Ve všech těchto činnostech spolupracovalo s ostatními
zpravodajskými službami České republiky.
Vojenským zpravodajstvím byli také prověřováni zahraniční účastníci specializovaných
kurzů pořádaných v zařízeních AČR s důrazem na státy se zvýšeným rizikem hrozby
teroristického útoku.
Obecně lze konstatovat, že Vojenské
zpravodajství při plnění stanovených úkolů získalo pouze informace, které
potvrzovaly trendy identifikované v předchozích obdobích.
Jedním z přetrvávajících trendů byl postupný nárůst intenzity indoktrinace a
radikalizace vhodných skupin obyvatelstva. Podle hodnocení Vojenského
zpravodajství je pravděpodobné, že podíl radikalizované mládeže a skupin
odcizených jednotlivců v Evropě i nadále mírně poroste, zejména v její
západní části. Hlavním nástrojem ideologické manipulace s muslimskou
mládeží a prostředkem výcviku a rekrutace se stal Internet. Nárůst míry
zneužívání kyberprostoru je prokazatelný.
Vliv ideologů al-káidismu se tak do jisté míry může odrážet i ve vývoji bezpečnostní situace v České
republice, a to přesto, že v zemi dosud pro nábožensky motivované
radikály neexistoval velký prostor. Proto i v roce 2009 představovali
nejohroženější cíle teroristů občané České republiky působící v zahraničí.
Patřili k nim zejména příslušníci kontingentů Armády České republiky,
členové diplomatického sboru, zaměstnanci významných podnikatelských entit,
sportovci, umělci, turisté aj. Ukazuje se, že významnými faktory prevence
radikalizace a inklinace občanů k provádění teroristických útoků jsou
nejen vyváženost zahraniční politiky státu, ale i jeho vnitřní politika vůči
menšinám.
Vojenské zpravodajství v roce 2009 dospělo na základě svých poznatků k závěru,
že aktivity teroristických skupin, jejich odnoží a buněk jsou a zřejmě i nadále
budou financovány z prostředků jednotlivců, darů příslušníků diaspor, krycích
nevládních organizací, ale stále častěji i z nezákonných, tedy
kriminálních činností.
Vojenské zpravodajství průběžně zasílalo oprávněným adresátům analýzy vypracované na
základě poznatků získaných v rámci řešení případů spojených s reálnými
hrozbami teroristických útoků proti zájmům a cílům České republiky. Uvedené
poznatky dávalo Vojenské zpravodajství k dispozici rovněž národní zpravodajské
komunitě na pravidelných schůzkách Společné zpravodajské skupiny a příslušným
partnerům v rámci NATO, Evropské unie a dalších forem mezinárodní
spolupráce.
Extremismus
Vojenské zpravodajství pokračovalo i v roce 2009 v odhalování
vazeb příslušníků Armády České republiky na extremistické prostředí
v České republice. Cílem bylo zabránit pronikání dalších nositelů
extremistických názorů do struktur Armády České republiky. Z tohoto důvodu
byla mimořádná pozornost soustředěna na nově přijímané vojáky
z povolání. Získané poznatky byly předávány příslušným orgánům Armády
České republiky ke stanovení a realizaci odpovídajících opatření v rámci
jejich působnosti.
Vojenské zpravodajství např. informovalo o vazbách vojáků z povolání,
zařazených do jednotky Armády České republiky vyslané do mise v Afghánistánu,
k pravicovému extremismu.
Nadále se potvrzuje již dříve
zjištěný trend, že z řad členů extremistických skupin a hnutí nebo jejich sympatizantů
mají zájem o službu v armádě výhradně příslušníci pravé části
extremistické scény.
Část příslušníků armády projevujících sympatie k prostředí PEX se účastnila koncertů
extremistických hudebních skupin, jejichž součástí je interpretace skladeb s radikálními
nebo extremistickými texty, které často naplňují skutkovou podstatu trestného činu
„podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka“,
případně se stýkají s osobami z tohoto prostředí. Pod tlakem, který vedení
rezortu vyvíjí proti činnosti členů a sympatizantů v AČR, omezují své aktivity
téměř výhradně na dobu svého osobního volna a na lokality mimo místa jejich služebního zařazení.
Příznaky projevů sympatií k hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod
člověka Vojenské zpravodajství důsledně prověřovalo i u dříve přijatých vojáků
z povolání. Potvrzené poznatky byly postupovány velení Armády České
republiky k realizaci vlastních opatření. V tomto kontextu se jako
velice důležité jeví přijetí novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích
z povolání, která velitelským orgánům umožňuje účinněji zakročit proti vojákům inklinujícím
k extremistickému prostředí.
Součástí systémových opatření, jejichž cílem je odhalování vazeb příslušníků Armády
České republiky na extremistické prostředí nebo pronikání těchto osob do Armády
České republiky, bylo i uzavření smlouvy mezi Vojenským zpravodajstvím a Policií
České republiky, na jejímž základě Vojenské zpravodajství získává další potřebné informace.
Vojenské zpravodajství v roce 2009 rovněž pokračovalo v prověřování nově přijímaných vojáků,
kdy se podařilo ještě ve zkušební době přijmout adekvátní opatření ve vztahu k eliminaci
pronikání potenciálních extremistů do armády.
Vojenské zpravodajství nadále registrovalo několik desítek příslušníků AČR
podezřelých z vazeb různého druhu na extremistická hnutí.
Nicméně v souhrnu lze konstatovat, že v roce 2009 došlo k poklesu počtu
extremistů v armádě.
Informace k terorismu a extremismu:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
V rámci rezortu obrany
|
19
|
|
MV ČR a PČR
|
6
|
|
Zpravodajské služby ČR
|
3
|
|
CELKEM informací
|
28
|
4.3. Proliferace zbraní hromadného ničení, konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití
Předmětem zájmu Vojenského zpravodajství byla, tak jako v minulých letech, proliferace zbraní a
zbrojních technologií se zaměřením na zbraně hromadného ničení a jejich
přepravní prostředky s důrazem na raketové nosiče. Současně byl analyzován
aktuální stav jaderných programů zájmových zemí, případně bezpečnost ochrany
již existujících arsenálů. Vzhledem k tomu, že tyto prostředky i nadále
představují v mnoha ohledech globální bezpečnostní riziko, byl rovněž
sledován zájem o získání jaderných, chemických a biologických zbraní,
technologií a materiálů pro jejich vývoj a výrobu a související know-how.
Stranou sledování nezůstala ani proliferace konvenčních zbraní a materiálů dvojího užití. Vojenské
zpravodajství se navíc intenzivně podílí na činnosti a tvorbě dokumentů
expertních skupin mezinárodních kontrolních režimů.
Vojenské zpravodajství se pod vlivem změn vývoje
bezpečnostního prostředí ve světě zaměřilo na podrobnější analýzu vojenských
výdajů a akvizičních a modernizačních projektů ozbrojených sil především v
zájmových zemích regionu Blízkého a Středního východu. Monitoring dodávek
zbraní byl orientován především na prodej sofistikovaných zbraňových systémů
zejména v oblasti protivzdušné obrany a raketových technologií.
Obdobně jako v uplynulých letech i v roce 2009 Vojenské zpravodajství důsledně analyzovalo exportní
aktivity podniků vojenskoprůmyslového komplexu Ruské federace, které jsou
dlouholetými dodavateli vojenské techniky i do zemí v krizových oblastech.
Zároveň byly hodnoceny snahy čínského vojenského průmyslu etablovat se na tyto
zbrojní trhy svými vojenskými produkty, které díky své podobě s ruskými
systémy, relativně nízké ceně a postupně rostoucí kvalitě získávají stále více
na oblibě. Z tohoto důvodu objem zbrojního exportu Čínské lidové republiky
stále narůstá.Příkladem mohou být poznatky o
vývozu čínských zbraní například do Afriky, který se od roku 2000 více než
ztrojnásobil, kdy se mnohé africké země začínají odvracet od svých dlouholetých
dodavatelů vojenské techniky a začínají preferovat zbraně čínské provenience.
Kromě monitoringu dodávek zbraní a zbraňových
systémů do zemí Afriky a Blízkého a Středního východu obě země rovněž prudce
expandují v zemích Latinské Ameriky a v roce 2009 byla podepsána
řada mezivládních dohod o budoucí vojenskotechnické spolupráci mezi Ruskem,
resp. Čínou a některými jihoamerickými státy (např. Venezuela, Bolívie).
Vojenské zpravodajství se mimo jiné podílelo poskytnutím informací na vyšetřování
srílanských orgánů ve věci dvou malých sportovních letounů, které
v únoru 2009 použila organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu
(Liberation Tigers of Tamil Eelam – LTTE) ke vzdušnému útoku proti hlavnímu
městu Srí Lanky. Vstřícnost české strany v rámci spolupráce v boji
proti terorismu byla ze strany představitelů Srí Lanky kladně hodnocena.
Jedním z důležitých úkolů Vojenského zpravodajství je podíl na státní kontrole
tuzemských firem obchodujících s vojenským materiálem v rámci platné legislativy
České republiky a přijatých mezinárodních závazků. Z tohoto důvodu se Vojenské
zpravodajství vyjadřuje v rámci licenčního řízení k žádostem
jednotlivých firem jak v rozsahu komoditních položek, tak i územní
působnosti s ohledem na stávající bezpečnostní situaci v zemích
určení a platná zbrojní embarga. Zároveň se Vojenské zpravodajství na požádání
vyjadřuje k obchodování s průmyslovými výbušninami a k žádostem
jednotlivých subjektů k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.
V souladu se zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským
materiálem, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Vojenské zpravodajství v roce
2009 k žádostem jednotlivých subjektů:
-
119 stanovisek k udělení licence na vývoz vojenského materiálu, z toho 6
s výhradami v souvislosti s embargem nebo vojenskopolitickou situací
v daném státě;
-
49 stanovisek k vydání povolení obchodu s vojenským materiálem, z toho 38
s výhradami a upozorněními v souvislosti s embargem nebo vojenskopolitickou
situací v daném regionu;
-
10 stanovisek k rozšíření stávajícího povolení.
V souladu se zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, se Vojenské
zpravodajství v roce 2009 vyjádřilo k 30 žádostem o udělení povolení
k opakovanému vývozu výbušnin.
V souladu se zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se
zákazem chemických zbraní, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Vojenské
zpravodajství v roce 2009 k žádostem jednotlivých subjektů 9 stanovisek
k žádostem o licenci k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.
Informace k proliferaci zbraní hromadného ničení, konvečních zbraní a materiálu dvojího užití:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Prezident ČR, političtí a vojenští představitelé ČR
|
1
|
4.4. Aktivity zpravodajských služeb cizí moci na území České republiky v oblasti obrany
Kontrarozvědná činnost v oblasti obrany patří mezi základní úkoly Vojenského zpravodajství,
které vyplývají ze zákona č. 153/1994 Sb. Je zaměřena na odhalování aktivit
zpravodajských služeb cizí moci a realizaci opatření k jejich eliminaci.
Mezi nejrizikovějších aktivity se podle dlouhodobého hodnocení Vojenského
zpravodajství i aliančních partnerů řadí aktivity zpravodajských služeb
Ruské federace. Ve vztahu k rezortu obrany se jedná především o operace
ruské vojenské rozvědky. Její příslušníci využívají všechny dostupné metody
k získávání zájmových informací, od vytěžování otevřených zdrojů
(televize, rozhlas, noviny) až po získávání a následné řízení tajných
spolupracovníků – agentů.
Ve druhé polovině roku 2009 Vojenské zpravodajství spolupracovalo s partnerskou
zpravodajskou službou na identifikaci a následné eliminaci pronikání ruské vojenské
rozvědky do nejvyšších velitelských struktur Armády České republiky,
jehož cílem bylo získávání citlivých informací z prostředí nejvyšších velitelských
struktur rezortu obrany.
V souvislosti s ustoupením americké administrativy od úmyslu rozmístit radiolokační
stanici tzv. evropského pilíře systému protiraketové obrany na českém území byl
ve druhé polovině roku 2009 zaznamenán útlum aktivit ruských
zpravodajských služeb v této oblasti.
Vojenské zpravodajství v roce 2009 mj. věnovalo pozornost aktivitám čínských
zpravodajských služeb, zejména čínské vojenské rozvědky. Z pohledu
Vojenského zpravodajství představuje největší hrozbu čínská technologická
špionáž, která může poškodit nejen české nebo alianční bezpečnostní zájmy, ale
i ekonomické zájmy českého obranného průmyslu.
Na základě informací zabezpečených Vojenským zpravodajstvím v kontrarozvědné
oblasti učinily příslušné orgány patřičná opatření.
Informace k činnosti zpravodajských služeb cizí moci v oblasti obrany ČR:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Předseda vlády
|
3
|
|
Ministr obrany
|
2
|
|
Ministr zahraničních věcí
|
2
|
|
Výbor pro obranu PSP ČR
|
1
|
|
Bezpečnostní informační služba
|
18
|
|
Ostatní orgány mimo rezort obrany
|
3
|
|
CELKEM informací
|
29
|
4.5. Záměry a činnosti namířené proti zabezpečování obrany České republiky
I v roce 2009 Vojenské zpravodajství zabezpečovalo informace o záměrech
a činnostech, které by mohly z ekonomického pohledu jakkoli poškodit rezort
obrany při realizaci významných projektů vyzbrojování a nákupů zboží a služeb.
Nezanedbatelnou úlohou Vojenského zpravodajství je
posuzování významných projektů vyzbrojování a akvizic prostřednictvím institutu
Kolegia ministra obrany.
V roce 2009 se Vojenské zpravodajství vyjadřovalo k některým z nákupů materiálů,
technologií a služeb realizovaných v rezortu obrany. Konkrétně se jednalo
o naplňování kontraktu na dodávku kolových obrněných transportérů,
bezpilotních průzkumných letadel a lehkých obrněných vozidel.
Ve svých stanoviscích se snažilo upozornit na kritická místa připravovaných akvizic
a předejít tak případným problémům s jejich nákupem.
Informace o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečení obrany ČR:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Ministr obrany
|
4
|
|
Jiné orgány rezortu obrany
|
1
|
|
Bezpečnostní informační služba
|
2
|
|
Ostatní orgány mimo rezort obrany
|
1
|
|
CELKEM informací
|
8
|
Stanoviska k dokumentům, které se týkaly nákupů materiálů, technologií a služeb:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Jiné orgány rezortu obrany
|
13
|
4.6. Záměry a činnosti ohrožující utajované informace v oblasti obrany České republiky
V rámci úkolů daných zákonem č. 153/1994 Sb. a zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných
informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších
předpisů, věnovalo v roce 2009 Vojenské zpravodajství pozornost
zejména informacím, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala a které rezortu
obrany poskytly NATO, Evropská unie a partnerské státy.
V oblastech administrativní bezpečnosti a bezpečnosti informačních systémů nebyly
v uplynulém roce zjištěny relevantní poznatky o záměrech a činnostech
ohrožujících utajované informace.
Pouze ojediněle byly zaznamenány nedostatky v
oblasti personální bezpečnosti, které byly postoupeny odpovědným adresátům k realizaci
vlastních opatření.
Informace o záměrech a činnostech ohrožujících utajované informace v oblasti obrany ČR:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Ministr obrany
|
4
|
|
Jiné orgány rezortu obrany
|
6
|
|
CELKEM informací
|
10
|
5. SPOLUPRÁCE VOJENSKÉHO
ZPRAVODAJSTVÍ SE ZPRAVODAJSKÝMI SLUŽBAMI A OSTATNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
ČESKÉ REPUBLIKY
Spolupráce Vojenského
zpravodajství se zpravodajskými službami a ostatními orgány státní správy České
republiky vyplývá z potřeb výměny a sdílení zpravodajských informací
a z potřeby ověřování vlastních analytických závěrů.
Na základě uzavřených dohod a se souhlasem vlády České republiky pokračovalo Vojenské
zpravodajství v roce 2009 ve spolupráci s Bezpečnostní informační
službou, Úřadem pro zahraniční styky a informace, Ministerstvem zahraničních
věcí, Ministerstvem vnitra, Policií České republiky a Generálním ředitelstvím
cel.
Konkrétní spoluprací s Policií České republiky byl např. podíl na odhalování
závažné trestné činnosti, jehož výsledkem bylo zadržení několika pravicových
extremistů a jejich následné obvinění.
Vojenské zpravodajství se podílelo, podobně jako v roce 2008, na činnosti Společné
zpravodajské skupiny, kde jsou zastoupeny všechny složky bezpečnostní a zpravodajské
komunity České republiky. Úkolem této skupiny je koordinace činností a
shromažďování a analýza všech relevantních informací týkajících se možného
teroristického ohrožení České republiky.
Spolupráce Vojenského zpravodajství se zpravodajskými
službami a ostatními orgány státní správy České republiky:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
Bezpečnostní informační služba
|
33
|
|
Úřad pro zahraniční styky a informace
|
62
|
|
Ministerstvo zahraničních věcí
|
69
|
|
Policie České republiky
|
9
|
|
Generální ředitelství cel
|
3
|
|
CELKEM informací
|
176
|
6. SPOLUPRÁCE VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ SE ZPRAVODAJSKÝMI SLUŽBAMI CIZÍ MOCI A S ORGÁNY NATO A EVROPSKÉ UNIE
Spolupráce Vojenského zpravodajství se zpravodajskými službami cizí moci a s orgány NATO a Evropské
unie se uskutečňuje v souladu s § 10 zákona č. 153/1994 Sb. a je jednou
z důležitých oblastí činnosti Vojenského zpravodajství.
Dvoustranná spolupráce Vojenského zpravodajství a
zpravodajských služeb ostatních států probíhala v roce 2009 na několika
úrovních. Jednalo se zejména o informační výměnu a bilaterální jednání.
Vzdělávací aktivity zabývající se zpravodajskou problematikou byly v roce 2009
organizovány ve školicích zařízeních NATO a Evropské unie formou kurzů.
K rozšíření svých schopností a možností navázalo Vojenské
zpravodajství v roce 2009 se souhlasem vlády novou spolupráci s dalšími
zpravodajskými službami cizí moci.
6.1. Multilaterální spolupráce
Stejně jako v předchozích letech i v roce 2009 plnilo Vojenské zpravodajství závazky
vůči hlavním zpravodajským orgánům NATO a Evropské unie, a to především
Zpravodajské divizi mezinárodního vojenského štábu Velitelství NATO.
V rámci informační spolupráce se zpravodajskými strukturami NATO zasílalo Vojenské
zpravodajství analytické zpravodajské informace prostřednictvím systému
automatizovaného přenosu dat. Tyto informace byly zasílány buď přímo
zpravodajským orgánům velitelství NATO, nebo publikovány na informačním serveru
NATO, jehož výhodou je sdílení informací jak se všemi, tak i
s vybranými uživateli zpravodajské komunity NATO.
Vojenské zpravodajství pokračovalo v rozvíjení informační spolupráce s Vojenským
štábem Evropské unie (European Union Military Staff – EUMS), jejíž podstata spočívala
především ve zpracovávání odpovědí na informační požadavky týkající se krizových
oblastí.
Na multilaterální úrovni pokračovala v roce 2009 spolupráce účastí příslušníků
Vojenského zpravodajství na konferencích NATO a Evropské unie a podílem na
zpracování společných zpravodajských dokumentů NATO. V porovnání
s předchozím rokem se zintenzívnila vzájemná výměna informací a zvýšil se
podíl Vojenského zpravodajství na zpracování společných zpravodajských
dokumentů NATO.
6.2. Bilaterální spolupráce
Se zpravodajskými službami cizí moci Vojenské zpravodajství spolupracovalo
formou bilaterálních jednání, výměny informací nebo realizací společných
zpravodajských operací. Celá spolupráce byla zaměřena na co nejefektivnější
pokrytí priorit stanovených vládou České republiky.
V roce 2009 Vojenské zpravodajství uskutečnilo celkem 8 společných bilaterálních jednání.
Spolupráce se zpravodajskými službami cizí moci a orgány NATO a Evropské unie:
|
Adresát
|
Počet zaslaných informací
|
|
NATO
|
65
|
|
EU
|
59
|
|
Zpravodajské služby
|
720
|
6.3. Vojenská diplomacie
Vojenská diplomacie, jako integrální a významná součást Vojenského zpravodajství,
má nezaměnitelnou roli v rozvíjení bilaterálních i multilaterálních vztahů mezi
jednotlivými rezorty obrany, armádami i zpravodajskými službami. Značný podíl má
také na plnění úkolů Vojenského zpravodajství, které plynou z priorit vlády.
Zároveň v rámci své působnosti plní úkoly i v oblasti boje proti mezinárodnímu terorismu.
Za tímto účelem je vybudována síť úřadů přidělence obrany, které v roce 2009
působily rezidentně ve 27 zemích a pokrývaly dalších 38 zemí formou
přiakreditace a které se kromě jiného větší či menší měrou podílejí na plnění
úkolů boje s mezinárodním terorismem.
Dlouhodobým trendem Vojenského zpravodajství je posilovat svou
přítomnost v krizových a rizikových oblastech. V této souvislosti
obdržel v roce 2009 přidělenec obrany v Pákistánu, jenž je činný
přímo v zemi významně se podílející na boji s mezinárodním
terorismem a zároveň zmítané vnitřními problémy způsobenými tímto fenoménem,
souhlas afghánské strany s přiakreditací pro Afghánistán.
K tomuto kroku došlo z důvodu nutnosti komplexního pokrytí
této rizikové oblasti. Zároveň byly v roce 2009 otevřeny 3 nové Úřady
přidělence obrany, a to v Alžírsku, Etiopii a Kuvajtu.
Jedním z úkolů Úřadu přidělence obrany v Alžírsku je rozvíjet
vztahy s alžírskými národními subjekty činnými v boji proti
terorismu a s alžírským protiteroristickým centrem. Úřad přidělence
obrany v Etiopii se mimo jiné podílí na spolupráci s Africkou unií a pokrývá
rozsáhlou oblast s velmi nestabilní bezpečnostní situací.
7. OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ A ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ ÚKOLŮ STANOVENÝCH ZÁKONEM Č. 412/2005 SB.
7.1. Personální bezpečnost
V oblasti personální bezpečnosti Vojenské zpravodajství,
v souladu s ustanovením § 140 zákona č. 412/2005 Sb., přijalo
v roce 2009 celkem 345 žádostí o vydání osvědčení fyzické osoby a vydalo
321 osvědčení fyzické osoby, 5 rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické
osoby a 2 rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby.
Vojenské zpravodajství provedlo celkem ve 175 případech šetření v oblasti řízení o vydání
osvědčení fyzické osoby ve smyslu ustanovení § 107 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 412/2005 Sb.
7.2. Bezpečnost komunikačních a informačních systémů
V průběhu roku 2009 zabezpečovalo
Vojenské zpravodajství v oblasti bezpečnosti komunikačních a informačních
systémů a kryptografické ochrany zejména úkoly spojené se zajišťováním
bezpečnostní správy certifikovaných informačních systémů a provozovaných
kryptografických prostředků pro datový a hlasový přenos.
V rámci opakované certifikace
informačních systémů byla zpracována dokumentace pro několik z již
provozovaných informačních systémů Vojenského zpravodajství, kterou následně
schválil Národní bezpečnostní úřad.
V oblasti měření TEMPEST byla ve spolupráci
s Národním bezpečnostním úřadem zahájena činnost k akreditaci vlastního
pracoviště Vojenského zpravodajství pro měření zón.
Byla organizována školení bezpečnostních
správců oddělení, správců informačních systémů a nových příslušníků Vojenského
zpravodajství.
V hodnoceném období byly kontroly
v této oblasti zaměřeny na výkon činnosti bezpečnostních správců oddělení
a na ověřování bezpečnostních podmínek na zahraničních pracovištích při provozu
certifikovaných informačních systémů.
7.3. Fyzická bezpečnost
V oblasti fyzické bezpečnosti byla u Vojenského zpravodajství
v roce 2009 zaměřena pozornost především na plnění požadavků ustanovení
zákona č. 412/2005 Sb. a navazujících prováděcích právních předpisů,
především vyhlášky č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci
technických prostředků, ve znění vyhlášky NBÚ č. 19/2008 Sb. Tato činnost
souvisela se zajištěním opatření fyzické bezpečnosti v průběhu reorganizace a
redislokace jeho součástí a při zavádění prostředků utajovaného spojení na
zahraničních pracovištích.
Vojenské zpravodajství dále řídilo nebo přímo realizovalo instalace,
servis a opravy bezpečnostních systémů a kontrolovalo, nepoužívají-li se ve sledovaných
prostorech nedovolené prostředky určené k získávání informací. Pro své
potřeby Vojenské zpravodajství zajišťovalo výrobu služebních a identifikačních
průkazů.
Při plnění úkolů v oblasti fyzické bezpečnosti Vojenské
zpravodajství spolupracovalo se smluvními partnery, zejména s odbornými
orgány Ministerstva obrany České republiky, Ministerstva zahraničních věcí,
Národního bezpečnostního úřadu, Policie České republiky a Bezpečnostní
informační služby.
7.4. Administrativní bezpečnost
V důsledku reorganizačních změn došlo ke sloučení prvku
administrativní bezpečnosti a prvku správy dokumentů v jeden prvek,
který vytvořil organizační jádro Bezpečnostního archivu Vojenského
zpravodajství a Správního archivu Vojenského zpravodajství. Průběžně byly
plněny podmínky stanovené Ministerstvem vnitra České republiky vedoucí
k akreditaci tohoto archivu.
V průběhu roku bylo rozhodnuto o zavedení elektronické spisové a
archivní služby ve Vojenském zpravodajství a zahájena její implementace pro
testování. Byla aktivována a zprovozněna datová schránka Vojenského
zpravodajství za účelem elektronické komunikace s orgány veřejné správy.
Do konce roku 2009 bylo do této datové schránky zasláno celkem 137 dokumentů.
Bylo uskutečněno 31 školení týkajících se administrativní bezpečnosti a spisové služby.
Pracoviště ochrany informací Vojenského zpravodajství a Registr Vojenského
zpravodajství zpracovaly 13 838 došlých a 12 520 odeslaných zásilek
národních dokumentů a 3 529 došlých zásilek dokumentů cizí moci.
7.5. Plnění úkolů podle zákona č. 412/2005 Sb., na základě žádostí oprávněných subjektů a při provádění úkonů
v bezpečnostním řízení fyzických a právnických osob
Objem úkonů charakteru evidenčního šetření představovalo v roce 2009 počet 47 090
v případě fyzických osob a 1 464 v případě právnických osob
lustrovaných podle § 107 odst. 1 a § 108 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.
Vojenské zpravodajství rovněž provádělo činnostní šetření fyzických osob, přičemž bylo zpracováno
5 spisů bezpečnostního řízení stupně Důvěrné,
14 spisů bezpečnostního řízení stupně Tajné
a 167 spisů bezpečnostního řízení stupně Přísně
tajné. Vojenské zpravodajství zaslalo Národnímu bezpečnostnímu úřadu podle
§ 140 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb. 45 oznámení o tom, že
držitel osvědčení přestal splňovat podmínky pro vydání tohoto osvědčení.
7.6. Základní úkoly plněné v oblasti zpřístupnění operativních dokumentů bývalé Vojenské kontrarozvědky a bývalé Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády (bývalé vojenské rozvědky – ZS/GŠ)
Realizace lustračních požadavků oprávněných subjektů v evidencích bývalé Vojenské
kontrarozvědky a bývalé Zpravodajské správy Generálního štábu Československé
lidové armády je uvedena v následující tabulce. Oprávněnými subjekty jsou
Národní bezpečnostní úřad, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční
styky a informace, Ministerstvo vnitra České republiky, Ministerstvo obrany
Slovenské republiky.
Lustrační požadavky oprávněných subjektů:
|
Celkem realizováno lustračních požadavků
|
913
|
|
Celkem lustrováno osob
|
35 413
|
|
Pozitivní lustrace osob VKR/ZS GŠ
|
1 985/93
|
V roce 2009 došlo v rámci plnění Dohody mezi Ministerstvem obrany České
republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o využívání
dokumentů vzniklých před zánikem ČSFR (dále jen Dohoda) také k digitalizaci
dokumentů bývalé Vojenské kontrarozvědky.
Digitalizace dokumentů bývalé Vojenské kontrarozvědky za účelem naplňování Dohody:
|
Digitalizovány dokumenty k osobám
|
996
|
|
Snímky dokumentů
|
60 035
|
Dále bylo v rámci třídění dokumentů zpracováno:
- 88 archivních krabic Osobních svazků;
- 48 archivních krabic tzv. balíkového fondu;
- 34 archivních krabic Rezidentur;
- 13 archivních krabic Základních svazků (svazky náčelníků oddělení, krycích telefonů a krycích bytů).
8. KONTROLA ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ
Kontrola zpravodajských služeb České republiky je upravena
v § 12 a 13 zákona č. 153/1994 Sb. Z těchto ustanovení
vyplývá právo výkonu kontroly činnosti zpravodajských služeb z úrovně
vlády České republiky a Parlamentu České republiky.
Podle ustanovení § 13 zákona č. 153/1994 Sb. není ustanoveními tohoto
zákona dotčena oprávněnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření
se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních
předpisů. Těmito jsou zejména zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České
republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu s ustanovením § 21 až 24 zákona č. 289/2005 Sb.,
o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších přepisů, vykonává
kontrolu Vojenského zpravodajství zvláštní kontrolní orgán složený
z poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Dne 7. července 2009 se uskutečnila 6. schůze Stálé komise Poslanecké
sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Programem této schůze
bylo mj. projednání neutajované Výroční zprávy o činnosti Vojenského
zpravodajství za rok 2008.
8.1. Vnější kontrola a její výsledky
Kontrola z úrovně orgánů státní správy
Národní bezpečnostní úřad zkontroloval stav administrativní bezpečnosti u Registru
Vojenského zpravodajství. Při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky. K
doporučením ze strany kontrolního orgánu byla stanovena a učiněna adekvátní
opatření.
Kontrola z úrovně Ministerstva obrany
Kancelář ministra obrany v roce 2009 nezjistila žádné nedostatky.
8.2. Vnitřní kontrola a její výsledky
Z pohledu činnosti každé zpravodajské služby je nejcitlivější součástí
vnitřní kontroly oblast vnitřní bezpečnosti. V této oblasti bylo vedeno
zpravodajské prověřování poznatků nasvědčujících existenci zpravodajsko-bezpečnostních
rizik a podezření z páchání trestné činnosti příslušníky Vojenského
zpravodajství.
Řada šetření byla vedena ve spolupráci s Bezpečnostní informační
službou a zpravodajskými službami cizí moci. Podezření z páchání trestné
činnosti byla prověřována v úzké součinnosti s orgány činnými v trestním
řízení.
Oblast vnitřní bezpečnosti v průběhu celého roku ovlivňovaly aktivity
některých bývalých příslušníků Vojenského zpravodajství, kteří jej v minulosti
opustili z důvodů spáchání trestného činu souvisejícího se služební činností,
porušení vnitřních řídících aktů Ministerstva obrany nebo porušení etických
zásad zpravodajské práce. Aktivity těchto osob směřovaly především
k cílené diskreditaci Vojenského zpravodajství.
V roce 2009 se v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., příslušnými
prováděcími vyhláškami, vnitřními předpisy Ministerstva obrany a vnitřními
řídícími akty Vojenského zpravodajství uskutečnily kontroly v oblasti
ochrany utajovaných informací se zaměřením na bezpečnost komunikačních a
informačních systémů, kryptografické ochrany informací a personální, fyzickou a
administrativní bezpečnost.
U příslušných organizačních celků Vojenského zpravodajství se
kontroly zaměřily zejména na činnosti těchto celků a vedení odpovídajících evidencí
v souladu s ustanoveními zákona č. 153/1994 Sb. a příslušných vnitřních
řídících aktů Vojenského zpravodajství.
V roce 2009 se také kontrolovalo hospodaření s majetkem státu a nakládání s finančními
prostředky státního rozpočtu. Tyto kontroly vyplývaly zejména ze zákona č. 320/2001 Sb.,
zákona č. 219/2000 Sb. a předpisu Všeob-P-35 Vnitřní kontrola a
vyřizování petic a stížností v působnosti Ministerstva obrany.