Právní postavení
Z ústavního zakotvení právního postavení státních orgánů vychází zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zpravodajských službách ČR), který v ustanovení § 2 uvádí, že „Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky“.
Podle tohoto zákona působí v České republice tyto zpravodajské služby: Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu, Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, Vojenské zpravodajství, jako součást Ministerstva obrany.
Vojenské zpravodajství, které působí v resortu obrany, je ve smyslu zákona č.2/ 1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, také Ministerstvem obrany řízeno.
Působnost VZ
Vojenské zpravodajství má zákonem o zpravodajských službách ČR vymezenu působnost – zabezpečování informací o záměrech a činnostech představujících vojenské ohrožení České republiky, o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky a o činnostech ohrožujících ochranu utajovaných skutečností v oblasti obrany České republiky.
Vojenské zpravodajství plní i další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon (tím je zejména zákon o ochraně utajovaných informací, který vymezuje působnost zpravodajských služeb, a tedy i VZ na uvedeném úseku), nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána (jde zejména o alianční spolupráci v rámci NATO).
V čele Vojenského zpravodajství je ředitel Vojenského zpravodajství, kterého jmenuje a odvolává po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel VZ odpovědný ministru obrany.
Charakter a obsahu úkolů
Z charakteru a obsahu úkolů, které Vojenské zpravodajství plní, vyplývá, že převážná část jeho činnosti podléhá režimu zákona č.412/ 2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění pozdějších předpisů, což lze konkrétně doložit seznamem, který k provedení uvedeného zákona byl vydán formou nařízení vlády č. 522/ 2005 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 18 tohoto nařízení uvádějící seznam utajovaných informací v působnosti zpravodajských služeb České republiky, dokládá, že celou řadu zásadních skutečností dokumentujících činnost této zpravodajské služby nelze ze zákonného důvodu jejich ochrany zveřejňovat.
Statut VZ
Proto i z výše uvedených důvodů je v zákoně o zpravodajských službách ČR stanoveno, že vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upravují jejich statuty. Proto i Vojenské zpravodajství má vládou České republiky schválený Statut Vojenského zpravodajství, který ovšem podléhá příslušnému stupni utajení.
Obdobně je tomu i u dohod, které ve smyslu uvedeného zákona uzavírají mezi sebou zpravodajské služby České republiky za účelem spolupráce při plnění svých úkolů. Tyto dohody, jakož i spolupráce se zpravodajskými službami cizí moci, se uzavírají se souhlasem vlády. Jsou tak naplněna příslušná ustanovení zákona o zpravodajských službách ČR.
Organizační řád
V souladu se Statutem Vojenského zpravodajství vydává ministr obrany v rámci své ústavní pravomoci představitele resortu, v jehož součásti Vojenské zpravodajství působí, vnitřní normativní akty upravující v rámci jeho zákonné působnosti podrobnosti činnosti Vojenského zpravodajství a v organizačním řádu stanoví konkrétní vazby a vztahy mezi orgány resortu a Vojenským zpravodajstvím, jakož i detailní uspořádání jeho organizačních vazeb.
Pro příslušníky resortu obrany vydal ministr obrany rozkaz č.23/ 2006 Věstníku Ministerstva obrany, který upravuje postavení Vojenského zpravodajství a jeho součinnost s Vojenskou policií a ostatními organizačními celky resortu Ministerstva obrany. Zákon o zpravodajských službách ČR uvádí, že používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí o osobách v rámci působnosti Vojenského zpravodajství stanovuje zákon č. 289/ 2005 Sb., o Vojenském zpravodajství (dále jen „zákon o VZ“).
Příslušníci VZ
Úkoly Vojenského zpravodajství plní jeho příslušníci, kteří jsou ve služebním poměru k České republice podle zvláštních právních předpisů. Jsou povinni při plnění svých úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob, i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma. Jsou povinni prokázat svou příslušnost k Vojenskému zpravodajství služebním průkazem s evidenčním číslem a prohlášením „Vojenské zpravodajství“, zjišťovat potřebné informace, přičemž nikdo nesmí být k podání informace nucen, nosit střelnou zbraň a používat ji ve smyslu zvláštních předpisů.
Využívání osob jednajících ve prospěch VZ
Důležitým specifickým prostředkem k plnění úkolů VZ je využívání osob jednajících v jeho prospěch. Zákon o VZ stanoví, že v oboru své působnosti je Vojenské zpravodajství oprávněno používat osoby jednající v jeho prospěch. Osobou jednající ve prospěch Vojenského zpravodajství se pro účely zákona o VZ rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně Vojenskému zpravodajství poskytuje informace nebo služby takovým způsobem, aby její spolupráce s Vojenským zpravodajstvím nebyla vyzrazena. Vojenské zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu osob jednajících v jeho prospěch před vyzrazením nebo před způsobením újmy na cti, životě, zdraví, nebo majetku. Vojenské zpravodajství může vést evidenci osob jednajících ve prospěch Vojenského zpravodajství pouze po dobu plnění úkolů; údaje z této evidence se musí po splnění úkolů zničit.
Zpravodajské prostředky
Dalším specifickým prostředkem, kterým disponuje Vojenské zpravodajství při plnění úkolů, jsou zpravodajské prostředky. Zpravodajskými prostředky se rozumí: zpravodajská technika, krycí prostředky a krycí doklady a sledování osob a věcí.
Zpravodajská technika
Zpravodajskou technikou se rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně- chemické, radiotechnické, optické, mechanické, anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je jimi zasahováno do základních práv a svobod v zákoně stanoveným způsobem.
Ochrana osobních práv občanů
Důležitým omezením z hlediska osobních práv občanů je ustanovení, podle kterého zpravodajskou techniku může Vojenské zpravodajství v oboru své působnosti použít jen na základě předchozího písemného povolení k použití zpravodajské techniky, vydaného vrchním soudem, a to pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činností, pro něž má být použit, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené, anebo v daném případě nemožné. Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.
Žádost o povolení se musí podle zákonných hledisek předložit písemně a s řádným odůvodněním vrchnímu soudu. Povolení vydává předseda senátu vrchního soudu a pouze v rozsahu jím stanoveného povolení lze techniku použít. Navíc je rozsah využití techniky časově a věcně omezen. Soudce musí sledovat zákonnost důvodů používání techniky, a pokud zjistí, že stanovené důvody pominuly, povolení k užití techniky odejme.
Sledování osob a věcí
Toto sledování v oboru působnosti Vojenského zpravodajství je možno použít pouze se souhlasem ministra obrany, který pro své rozhodnutí stanoví předpoklady a podmínky, kdy lze tento zpravodajský prostředek použít.
Krycí prostředky a krycí doklady
Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka Vojenského zpravodajství nebo jeho příslušnosti k Vojenskému zpravodajství nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Vojenského zpravodajství, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství.
Vojenské zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením.
Údaje vedené v evidencích
Vojenské zpravodajství je oprávněno ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických i právnických osobách ve svých evidencích, jestliže existují podložená podezření ze záměrů nebo činností, o kterých zabezpečuje informace ve své působnosti, nebo je to nutné k splnění dalších úkolů stanovených zvláštním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Údaje o chování nezletilých osob mladších 15 let se nesmějí vkládat do evidencí, Údaje o chování nezletilých osob starších 15 let se musí po dvou letech od vložení přezkoumat a nejpozději po pěti letech uložit tak, aby k nim neměl přístup nikdo jiný než orgány oprávněné podle zvláštního předpisu, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získalo Vojenské zpravodajství v oboru své působnosti další poznatky. Všechny údaje vedené v evidencích Vojenského zpravodajství, o kterých se dodatečně zjistí, že byly získány neoprávněně nebo že jsou nepravdivé, se uloží tak, aby k nim neměl přístup nikdo s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního předpisu.
Ochrana osobních údajů
Ochranu osobních údajů a osob, kterých se vedení evidencí dotýká, zabezpečuje ustanovení § 18 zákona o VZ, který stanoví, že pokud údaje o osobách, uchovávané v evidencích Vojenského zpravodajství, již nejsou k plnění úkolů Vojenského zpravodajství potřebné nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, uloží Vojenské zpravodajství tyto údaje způsobem, který zabrání každému, s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního předpisu, v přístupu k těmto údajům. Vojenské zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích osob před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením. Vojenské zpravodajství skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.
Kontrola VZ
Z hlediska úkolů, které zpravodajské služby plní a prostředků, které jsou jim svěřeny, je třeba, aby byla zajištěna jejich dostatečná kontrola. Základní odpovědnost je na vládě, která podle zákona o zpravodajských službách ČR činnost zpravodajských služeb koordinuje a odpovídá za ni.
Významným prvkem kontroly je podávání zpráv, které jsou povinny zpravodajské služby podávat v zákoně o zpravodajských službách ČR uvedeným subjektům; a povinnost plnit úkoly, které jsou jim uloženy. Danou problematiku řeší ustanovení § 8 zákona o zpravodajských službách ČR. Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti. Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně. Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, které náležejí do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by jejich poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou. Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády. Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů se od Vojenského zpravodajství provádí prostřednictvím ministra obrany.
Bylo již řečeno, že činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády. Zákon o zpravodajských službách ČR však předpokládá, že kontrola bude prováděna i parlamentem. Dosud však nebyl přijat zákon, který by tuto kontrolu upravoval jednotně pro všechny zpravodajské služby. Kontrola ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je vykonávána vůči Bezpečnostní informační službě a Vojenskému zpravodajství. V zákoně o VZ je tato kontrola specifikována v ustanovení části páté. Podle něj kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis. Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Vojenského zpravodajství do objektů Vojenského zpravodajství.
Ředitel Vojenského zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu Statut Vojenského zpravodajství, návrh rozpočtu Vojenského zpravodajství, písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky, podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Vojenského zpravodajství, vnitřní předpisy. Dále ředitel Vojenského zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání zprávu o činnosti Vojenského zpravodajství, zprávu o použití zpravodajských prostředků, vyjma zpravodajských prostředků použitých při zabezpečování informací majících původ v zahraničí, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Vojenské zpravodajství svou činnost již ukončilo. Dále ředitel Vojenského zpravodajství předkládá na požádání kontrolního orgánu souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Vojenské zpravodajství činné, vyjma případů a věcí majících původ v zahraničí; v informaci odliší případy a věci podle zvláštního právního předpisu. Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Vojenského zpravodajství a nahrazovat jejich řídící činnost.
Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Vojenského zpravodajství nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informací, je oprávněn požadovat od ředitele Vojenského zpravodajství potřebné vysvětlení a písemné podklady. Každé porušení zákona příslušníky Vojenského zpravodajství, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Vojenského zpravodajství, ministru obrany a nejvyššímu státnímu zástupci.
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu se podle zákona o VZ nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení ohledně porušení zákona příslušníky Vojenského zpravodajství. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dozvědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.